Průvodce kostelem sv. Kunhuty.

Stáhnout

pohled od parku
Pohled od parku

Patronka kostela sv. Kunhuta byla manželkou německého císaře Jindřicha II. Žila na přelomu 10. a 11. století zbožným životem, zakládala kláštery a v jednom z nich po smrti svého manžela dožila (jde o Bamberk nedaleko českých hranic). Její manžel Jindřich II. byl také svatořečen a známe jej jako sv. Jindřicha. Byli současníky našich přemyslovských knížat Boleslava II. a Boleslava III.

První zmínka o kostele pochází z roku 1362, dokončen byl v roce 1592 dostavbou věže, jak o tom svědčí pamětní deska nedaleko vchodu do sakristie. Kostel byl původně gotický, a když roku 1723 vyhořel, zůstal v původním stavu pouze presbytář a vše ostatní bylo přestavěno do podoby barokní. Můžeme jen obdivovat estetické cítění našich předků za to, že obě části jsou sladěny tak, že se navzájem neruší.

pohled do presbytáře
Pohled do presbytáře

V presbytáři je od roku 1904 novogotický oltář. Na něm pod ukřižovaným Ježíšem jsou sošky Panny Marie a apoštola Jana. Dále zde najdeme sochy moravských věrozvěstů sv. Cyrila (vlevo, poslední měsíce svého života dožil jako mnich v Římě) a sv. Metoděje (vpravo, stal se prvním moravským arcibiskupem). Vedle oltáře jsou sochy apoštolů sv. Pavla (vlevo) a sv. Petra (vpravo) od roku 1938, pocházející z jihomoravského Strachotína. Vidíme zde 4 gotická okna s vitrážemi z roku 1904. Byl to dar majitelů novoměstského panství. Levé okno znázorňuje příběh ze života sv. Kunhuty. Jako císařovna byla nařčena z nevěry a aby se očistila, postoupila Boží soud a měla přejít bosýma nohama po rozžhavených radlicích. Přešla, nepopálila se a tím se prokázala její nevina. Prostřední okno znázorňuje Svatou rodinu:Panna Maria s malým Ježíšem a za nimi stojí sv. Josef. Okno vpravo znázorňuje Pannu Marii a její matku sv. Annu. Ta je také spolupatronkou kostela. Pod presbytářem je krypta o rozměrech 5,5 x 5,5 x 2,1 m, ve které byli pohřbíváni významní majitelé panství (Dubští z Třebomyslic).

obetni stul
Obětní stůl

Obětní stůl a ambon jsou dílem akademického sochaře Karla Stádníka, pocházejí z počátku roku 1989. U ambonu najdeme poloplastiku sv. Jeronýma,na spodní části obětního stolu pak biblický výjev Simeon a dítě Ježíš v chrámu,sv. Kunhutu,sv. Jindřicha,sv.  Anežku,sv. Zdislavu,sv. Vojtěcha,sv. Maxmiliána Kolbe a sv. Jana Bosco. Kazatelna je z roku 1739 s plastikami Ježíš s učedníky, sv. Petr a Obrácení sv. Pavla.

V kostelní lodi najdeme 3 postranní oltáře. Ten v zadní části kostela je nejmladší, pochází z poloviny 19. století se dvěma obrazy. Horní představuje sv. Floriána (19.století), spodní pak sv. Josefa (3. čtvrtina 18. století).Svatostánek tohoto oltáře býval před rokem 1904 na hlavním oltáři. Pod oltářem je umístěn Boží hrob z toku 1865, který býval v kapli Panny Marie Bolestné. Na Vánoce se u tohoto oltáře pravidelně sestavuje Betlém od Metoděje Floriána ze Staré Říše z roku 1959.

Na oltáři vlevo pak jsou obrazy sv. Antonín Paduánský a sv. Jan Nepomucký a sochy moravských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje a Panny Marie.

Na oltáři vpravo jsou obrazy Nejsvětější Trojice a Madony s Dítětem. Socha vlevo představuje sv. Apoštola Jakuba Většího, vpravo sv. Jana. Uprostřed pod obrazem Madony je dřevěné sousoší Anny a Panny Marie. Tato soška bývala u Panské hospody, a když Nové Město (tehdy většinou postavené ze dřeva) vyhořelo, našla se nepoškozená soška ve spáleništi a byla věnována kostelu.

U oltáře najdeme také mramorovou barokní křtitelnici s dřevěným víkem se sousoším představujícím Ježíšův křest Janem Křtitelem.

kazatelna z roku 1739,barokní křtitelnice,postranní oltář vpravo
Kazatelna z roku 1739, barokní křtitelnice a postranní oltář vpravo

Přechod mezi gotickou a barokní částí kostela tvoří vítězný oblouk. Znázorňuje České nebe, které v roce 1930 maloval autor venkovní sgrafitové výzdoby akademický malíř Karel Němec. Předtím zde byly 3 medailonky s citáty: “Ty máš slova věčného života“,“Pane, kam půjdeme“ a “Já jsem pravda a život“. Dnes zde najdeme nahoře uprostřed Nejsvětější Trojici a Pannu Marii, vlevo dole Nanebevzetí Panny Marie, vpravo Nanebevstoupení Páně. Mezi těmito výjevy je na stupních 21 světců těšících se v českých zemích velké úctě. Zleva se nacházejí:sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Vít, blahoslavená Milada, sv. Anežka Česká, sv. Prokop, sv. Kunhuta, sv. Norbert, sv. Klement Maria Dvořák,sv. Jan Sarkander, sv. Ivan. Zprava pak jsou sv. Cyril, sv. Metoděj, sv. Kliment, sv. Vojtěch, sv. Zdislava, sv. Hedvika, sv. Jan Nepomucký, blahoslavený Česlav, sv. Zikmund, blahoslavený Hroznata.

české nebe
České nebe

 

V kostelní lodi najdeme 6 obloukových oken s vitrážemi z roku 1928. Jsou to dary novoměstských farníků (věnování jsou napsána na oknech) a vitráže představují zleva odzadu:Kristův monografický znak (kalich s hostií a písmena alfa a omega z řecké abecedy), monogram Panny Marie, Neposkvrněné srdce Panny Marie.

Zprava odzadu: Kristův monogram, Beránek Boží, Nejsvětější Srdce Ježíšovo.

Křížová cesta byla pořízena v meziválečném období (v roce 1928 byla namalována). Také zde najdeme vstup do krypty pod presbytářem. Kostelní lavice pocházejí z roku 1939.

Vzadu je dvoupatrový kůr pro varhany. V roce 1733 byl postaven jen pro varhany, v roce 1795 byl prodloužen na celou šířku kostela. V roce 1913, byly dřevěné nosné trámy nahrazeny železnými traverzami. Současnou podobu získal kůr v roce 1975. Varhany jsou z roku 1976.

Vlevo vedle presbytáře je kaple Panny Marie Bolestné, mezi místními je spíše známa jako Černá kaple. Do roku 1739 zde byla sakristie, ta byla postavena na opačné straně s modlitebnou pro majitele panství v patře. Měla dřevěný rovný strop a tak klenba, fresky a medailony pocházejí z dob přestavby a po ní. Soubor 5 barevných fresek od neznámého autora je z poloviny 18. století a představuje:

Prvotní hřích, Poslední soud, Nebe, Očistec a Peklo. Dále zde najdeme 28 jednobarevných medailonků připomínajících pomíjivost a dočasnost lidského života. Jsou doplněny nápisy psaným frakturou (novogotickým lomeným písmem). Horní řádek obsahuje biblický úryvek (nejčastěji žalm) s odkazem, dolní pak mravoučný výrok. Číst tyto nápisy je dost obtížné i proto, že dřívější restaurování nápisů nebylo vždy provedeno zcela kvalifikovaně.

Tato kaple slouží také jako zpovědní místo se 2 zpovědnicemi z roku 1954. V místech, kde je freska Očistce, stával do roku 1952 oltář, který ji zakrýval. Také zde býval až do konce 80. let Boží hrob před svým přemístěním k zadnímu oltáři.

Dřevěná socha Panny Marie s Ježíšem sňatým z kříže bývala před požárem roku 1723 na jednom z postranních oltářů v kostele.

nástěnné malby v Černé kapli
Nástěnné malby v Černé kapli

V kostelní věži najdeme 6 zvonů. Nejstarší a nejmenší pochází z roku 1560 a jako jediný přečkal všechny války a zabavování. Jako jediný není opatřen elektrickým pohonem a nepoužívá se už ani jako umíráček. Pohřby se vypravují ze hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie a tento kostel má svůj zvon.

Z počátku 19. století pochází zvon sv. Vavřinec a byl jediným zvonem, který se podařilo po skončení 2. světové války objevit a vrátit na místo. Ostatní 4 byly v letech 1955 – 1958 odlity zvonařským mistrem Manouškem v Kovolitu Česká u Brna. Největší je sv. Kunhuta (2200 kg), dalšími jsou sv. Petr (zvoní denně v 6,12,19.30 hodin a v pátek ještě v 15 hodin). Sv. Kunhuta má poškozené srdce a proto se s ní zvoní jen jednou v neděli, o velkých svátcích a v jiné významné dny (Den válečných veteránů 11. listopadu či skončení 2. světové války). Sv. Pavel a sv. Václav (nejmenší o váze 250 kg) jsou jako doprovod k výše zmíněným zvonům.

největší ze zvonů sv Kunhuta
Největší ze zvonů: sv. Kunhuta

Věžní hodiny pocházejí z roku 1732, dnes jsou vybaveny elektrickým pohonem.

Ještě se krátce zastavíme v podvěžní síni, která bývá během dne otevřena a přes prosklené vstupní dveře lze vidět větší část interiéru kostela. Najdeme zde sošku sv Antonína Paduánského (1913) a sv. Terezie Ježíškovy (1928). Dále je zde mramorový náhrobník ženské postavy z roku 1606.

Na východní straně kostela je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1763. Původně byla u hřbitovního kostela, zde je od roku 1825.

Boční vstupní bránu do kostela navrhl architekt Kryl z Prahy a zhotovil stolařský mistr Suchý z Jam. Kruh s lví hlavou je napodobeninou brány kostela sv. Kosmy a Damiána ze Staré Boleslavi (místo zavraždění sv. Václava.).

vstup

U kostela býval hřbitov opatřený vysokou zdí se střílnami. Poslední pohřeb zde byl 18. 9. 1784, zeď byla po požáru města v roce 1801 rozebrána na stavební materiál.

Ještě 9. května 1945 při bombardování ustupující německé armády byla poškozena věž, zbořeno schodiště na kůr a poškozena okna

Sgrafitová venkovní výzdoba kostela.

utěk sv Rodiny do Egypta
Útěk sv. Rodiny do Egypta

Koncem dvacátých let byla venkovní fasáda kostela opatřena novou omítkou a do ní novoměstský rodák akademický malíř Karel Němec vytvářel barevná sgrafita s významnými postavami světců nejen českých dějin, ale zobrazil i některé příběhy popisované ve Starém i Novém zákoně.

Sgrafitová výzdoba zabírá 520 metrů čtverečních a pracoval na ní v letech 1928 a 1929 k tisíciletému výročí zavraždění svatého Václava.

Nad vchodem na kůr vedle vchodu do kostela si můžeme přečíst věnování, které svědčí o tom, s jakým úmyslem dílo vytvářel

Pánu Bohu k oslavě,
duším rodáků pro potěchu a povzbuzení,

sobě pak pro radost

chrám tento barevnými sgrafity vyzdobil

v jubilejním roce svatováclavském 1929

za faráře M. Müllera Karel Němec

Severní strana věže kostela (od parku):

nad oknem Nejsvětější Trojice; po stranách portréty sv. Ludmily a sv. Václava; pod nimi 2 trojice světců:sv. Zikmund, sv. Norbert, sv. Vít, sv. Prokop,sv. Vojtěch, sv.Jan Nepomucký (výběr světců odpovídá 7. sloce Svatováclavského chorálu)pod nimi jezdecká postava sv. Václava s nápisem Nedej zahynouti, nám ni budoucím; nad vchodem do kostela Vojáci hlídají u Kristova Hrobu

Západní strana věže kostela (od lékárny)

uprostřed Kristus Král; po stranách evangelisté Marek, Matouš,Lukáš a Jan; o patro níže slovanští Věrozvěsti sv. Cyril a Metoděj a Křest Bořivoje a Ludmily na Velehradě

Jižní strana věže kostela (od náměstí)

Madona s dítětem; medailony po stranách sv. Jan, sv. Vavřinec; pod nimi Sv. Kunhuta se podrobuje Božímu soudu a sv. Jindřich; Anna a sv. Jáchym; o patro níže Sv. Jiří v boji s drakem (znázorňuje zlo)

Jižní strana kostela (od náměstí)

horní řada lunety – starozákonní proroci Ezechiel, Jeremiáš; na konci dekorativních pásů portréty mučednic sv. Františka Římská, sv. Anežka Římská; Kateřina Alexandrijská, sv. Dorota; dolní řada David a Goliáš, Křest Páně, David a Saul,Umučení Jana Křtitele,Narození Páně; u vchodu do kostela apoštolové sv. Petr a Pavel; nad vchodem do sakristie Kristus při poslední večeři; horní řada Archanděl Michael vítězí nad Satanem; níže Mešní symboly (misál, kalich s hostií, ciborium, velum); Nosič kadidla; u vchodu do oratoře: Svatý Kryštof (patron poutníků, řidičů a lidí na cestách); Pane, zachraň mě

Černá kaple:

Útěk Svaté Rodiny do Egypta; František z Assisi; Poslední soud

Severní stěna kostela (od parku):

Lunety v horní řadě: starozákonní proroci Jonáš, Daniel, Zachariáš; portréty na konci dekorativních pásů panny a mučednice sv. Cecílie, sv. Agáta,sv. Barbora, Rozálie; dolní řada Memento mori; Proměnění Páně (Ježíš, Eliáš a Mojžíš); Obrácení sv. Pavla

Věž v okolí hodin:

andílci,troubící andělé,smrt s kosou a přesýpacími hodina

Akademický malíř Karel Němec se narodil v Novém Městě na Moravě a kromě studií zde prožil celý život. Je pochován na katolickém hřbitově a proti hlavnímu vchodu do kostela Nanebevzetí Panny Marie má hrob. Na pomníku je nápis:

                1879 – 1960
                Zde Mistr Karel Němec
                v Pánu dospává svůj sen
                než Anděl Boží vyvolá ho ven.
                Že kresbičkami těšil lid,
                sviť věčné světýlko
                a dej mu klid.

Do dnešních dnů se v Novém Městě a okolí zachovala asi 20 jeho jiných sgrafit na veřejných i soukromých budovách. Nejznámější jsou na věžičce Horáckého muzea, Hotely Panský dům a Musil i soukromé domy na ulici Štursova, Soškova či Hájkova. Mnohé však vzaly za své při přestavbě města. Na jeho rodném domě (Žďárská 40) je pamětní deska.

V posledním půlstoletí prošel kostel mnohými náročnými a nákladnými opravami.

Břidlicová krytina střechy byla nahrazena měděným plechem, obnovena byla i věžní báň s novým křížem.

Po roce 1989 byla vyměněna elektroinstalace, ozvučení, osvětlení a také obnoveno zlacení oltářů.

Zrestaurovány byly venkovní sgrafita i fresky v Černé kapli. V roce 2015 byla vyměněna dlažba v presbytáři a je plánována rekonstrukce ozvučení i pohonu kostelních zvonů. Převážná část oprav a úprav je hrazena ze sbírek věřících.

Nápisy v Černé kapli barevné fresky:

Jižní stěna (od presbytáře)

Prvotní hřích: Skrze hřích Smrt. (Rom. C. V. 12)

                       Skrz jedno zakousnutí, nás k umírání nutí.

Poslední soud: Pojďte požehnaní Otce mého. (Matt: 25. V. 34.)

                         Odejděte ode mne zlořečení. (C. eod: V. 41)

Stropní klenba

Nebe: Oko nevídalo ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteří jej milují. (I Cor: C: 2. V. 9.)

Východní stěna

Očistec: Vaše hojnost jejich chudobě ať pomůže. (2. Cor: C. 8. V. 19.)

          Ach přijďte částkou vaší! Ona ten oheň hasí.

          Vstoupil Anděl Páně na místo plačících. (Jud: 2. V. I.)

          Ach ten chléb nás těší. Není pomoc hojnější. (hostie podávaná hříšníkovi)

Západní stěna (vchod)

Peklo: Umřel boháč, a pohřben jest v pekle. (Luc: 16. V. 22)

Černobílé medailonky:

Jižní stěna (od presbytáře)

Drahá před obličejem Páně smrt svatých. (psa: 115. V. 15.  = žalm 116)
Blahoslavení a svatá, které smrt nebem platí.

Kde pýcha země a popel (Eccl: 10. V. 9. )
Pomni co ve střevách nosíš, uzříš čím, se honosíš.

A nebude více kupce. (Zach: 14. V. 21.)
Že nehledím na soky, dělávám bankroty.

V kterou hodinu nenadějete se. (Luc: 12. V. 40.)
Jediná z těch tam bude jistá, ať se každý na každou chystá.

Který je člověk. Který neuzří smrti. (Žal: 88. V. 49. = žalm 89)
černá kaple

Západní stěna (vchod)

Obrátila se v kvílení harfa má. (Job. 35. V. 31.)
Na muziku já nedbám, všemu konec udělám.

Příchozí jsem a pocestný. (psal: 35. V. 13.)
Život jest vandrovnému, z jednoho světa k druhému.

Která jest tato. (4 Reg: C. 9. V. 32. = 2 Kr)
Kdo může z toho čísti? kým byla kdo ujistí.

Jísti budou psi maso Jezabel  (21. Reg. V. 36. = 1 Kr 21, 23)
Krásní a mladí v tváři ne vždy bývají staří.

Aneb mor aneb nakažené povětří. ( 3 Reg: C. 8. V. 37.)
Při nakaženém povětří smrt ukrutná nejvíc větří.

Severní stěna ( nad zpovědnicemi)
horní řada:

Jejich bohem břicho jest (Flp. C. 3. V. 19.)
Ach mnohý pije, Smrt jej najde.

Jako nádoba hrnčíře roztlučeš je.  (Ap. C. 2. V. 27.)
Sláva tvá jest ta. Nádoba z bláta.

Počet měsíců u tebe jest. ( Job 14. V. 5.)
Vždy skrytá je hodina tvá Ach bděj duše! Buď hotova.

Sám jen hrob pozůstává (Job 7. V. I.)
Blažen také doktor pan Bývá skrz mně zahrabán.

dolní řada:

Moudrost učí k posledním věcem prohlédat  (Deut: 32. V. 29)
Kdo neslýchá pravdy její, jde na smrt nerad.

Na všechny lidi smrt přišla.  (R.om. 5. V. 12)
Já svým časem, ne tvým špásem.

A potom budeme jako bychom nebyli.  (Sap: C. 2. V. 2.)
Já si titul nevšímám, na osoby nehlídám.

Zemdlel duch můj. (psal: 76. V: 4  = žalm 77)
Všechno mine, když duch hyne.

Nemáme zde místa zůstávajícího.  (Hebre: C. 13. V. 14.)
Biskupy, kardinále, stíná smrt, často náhle.

Zahynula památka, je jen zvukem. ( Psal:9. V. 7.)
Člověk trvá krátký čas jako zvonů zvučný hlas.

Tehdy rychle na ně přijde zahynutí.  (1. Thes: 5. V. 3)
Smrt nemá oči.  A jak se točí.

Každodenně umírám. ( I. Cor: 15. V. 31.)
Patřím li, co bude za mně,nechci já rozkoše země

Východní stěna nad Očistcem

Uloženo jest lidem jednou umříti.  ( Hebre: 09.V. 27.)

Padl květ, krása zajde. ( Jac. c. I. V. 11.)
A také kolíbka, jsou schody do sklípka.

Čas krátký jest, aby ti, kteří ženy mají, byli jako by je neměli  (1. Cor. c. 7. V. 29)
Střídmost a bázeň boží, Buď při manželském loži.

Výseče klenby na stropě:

Nad Prvotním hříchem:

Umřel tehdy Saul.  (I. R. C 31. V. 4. = 1 S)
Bys ty byl sebevětší koruna tvá mně svědčí.

Nad Posledním soudem:

Žeň zajisté mnohá.  ( Matt: 9. V. 37.)
Sedláčku pojdiž k žni mé se hodíš.

Nad Peklem

Nemáš dílu tvý sílu.  (Act: 8. V. 21.)
Pojď otrhaný, zbavím tě tvé bídy na tom světě.

Nad 1. oknem

Na smrti měšťanů svých.  (Lev: 21. V. 9.)
Měšťane kam jdeš, mně ty neujdeš.

Nad 2. oknem

Umřel staren.  (Deut: 31. V. 14.)
Náhrobek Krista zde nemá místa.

Ukázky nápisů provedených frakturou (novogotickým lomeným písmem)
Ukázky nápisů provedených frakturou (novogotickým lomeným písmem)

Tento průvodce vznikl na podnět našeho pana faráře a děkana Žďárského děkanství Mons. ICLic. Mgr. Jana Daňka, který se na vzniku také podílel ověřováním údajů ve farních kronikách a jiných pramenech a který také konečnou podobu odsouhlasil.

Na vzniku se pak podílela celá řada dalších spolupracovníků přispívajícími svými podněty, náměty, znalostmi a vědomostmi a kterým bych chtěl touto formou co nejsrdečněji poděkovat. Poděkování si zaslouží zejména paní Zdeňka Chocholáčová, z jejichž prací jsem čerpal.

Poděkování si zaslouží i pánové Jan Kovařík a Jakub Kaloč za pomoc při úpravě.

                                                                                                       Ladislav Harvánek

Napsat komentář